Blok 11

ZŘÍZENÍ BLOKU 13, V ROCE 1941 PŘEČÍSLOVANÉHO NA BLOK 11

V bloku 13, respektive 11, působí politické oddělení tábora, neboli gestapo. Budova slouží k mučení vězňů, jejich internaci ve sklepení, k zasedání vojenského soudu a také k popravám odsouzených na přilehlém dvoře mezi bloky 10 a 11. Popravovaní jsou odvedeni do přízemí, nuceni se svléknout donaha v umývárně a na nádvoří jsou u zdi stříleni ranou do hlavy. Poté jsou mrtví skládáni na hromadu u brány, po skončení poprav naloženi na vůz a přemístěni do krematoria.

Prvním velitelem gestapa je jmenován pětatřicetiletý SS-unterscharführer Maxmilian Grabner.

Nejčastějším popravčím je sedmadvacetiletý SS-oberscharführer Bernard Palitzch, který odsouzené střílí malorážkou do zátylku.

Usilovně se pracuje na budování obou táborů. Odnášejí to vězni, nemocnice jsou plné podvyživených lidských trosek. Vzrůstá počet poprav, začínají být vražděni ti, co již nemají sílu pracovat.

Každých čtyři až šest týdnů přijíždí do tábora katovický vojenský soud, jemuž předsedá doktor práv Rudolf Mildner. Před soud jsou přiváděni vězni i zatčení lidé z okolí. Jde především o rebely z Horního Slezska. Většina rozsudků znamená smrt. Někdy odsouzené střílí mezi bloky 10 a 11, někdy při větším počtu je odvádějí rovnou do márnice krematoria. Tam se musejí svléknout donaha a jsou zastřeleni. Jejich těla jsou hned pálena ve dvou pecích.

Ve sklepě v bloku 11 v táboře Auschwitz I. dojde k experimentu s Cyklonem B. Na 600 sovětských vězňů a 250 těžce nemocných Poláků je namačkáno do těsných cel ve sklepě a poté jsou vhozeny do místností krystaly plynu. Většina mužů se udusí do dvaceti minut, někteří však muka přežijí a jsou zastřeleni.

Je zahájeno vyklízení sklepa v bloku 11. Pracovní komando je rozděleno do čtyř skupin. První v plynových maskách vyvléká mrtvoly na dvůr, druhá je svléká, třetí nakládá na vozy a čtvrtá odváží do krematoria.