Blok 10
Historie
V Auschwitz II. – Birkenau zahajuje svou činnosti čtyřiačtyřicetiletý doktor Carl Clauberg. Tento uznávaný gynekolog se propůjčuje k nacistickému programu sterilizace, který podporuje osobně Himmler. Ten má spočítáno, že v evropské židovské populaci se vyskytují dva až tři miliony zdravých a silných mladých mužů a žen, kteří by mohly být při selekcích zachovány při životě, sterilizovány a poté vykonávat práci pro Říši, aniž by hrozilo jejich další rozmnožení.
Doktor Clauberg provádí výzkum na ženách mezi dvaceti až čtyřiceti roky, které již rodily. Jeho metoda spočívá v zavádění lepkavých látek skrze dělohu do vejcovodů, které mají být slepeny a posléze má dojít k jejich srůstu. Injekce aplikuje ve třech etapách po několika měsících. Ženy před a po zákroku rentgenuje. Chová se k nim necitelně a někdy až surově. Aplikace injekcí provádí bez anestetik a ženy přitom velmi trpí bolestmi.
Maličký a podsaditý Clauberg má sice hodnost generála v záloze, ale vystupuje jako civilní zaměstnanec. Navíc má nedaleko tábora svoji soukromou kliniku.
Ve stejné době jako Clauberg, začíná v nemocničním bloku 30 ženského tábora v Auschwitz II. – Birkenau s experimenty se sterilizací mužů a žen i nacistický lékař Horst Schumann. On se k tomu však rozhodne využít rentgenové paprsky.
Vybírá si osobně mladíky a dívky ve věku 18 až 20 let. Ti se musí svléknout donaha, poté jsou postaveni mezi dva rentgeny, které po několik minut ozařují jejich genitálie. Pár z nich zemře během pokusů po velkém utrpení, většina z přeživší je po jeho ukončení poslána do plynu, protože má radiační popáleniny a je práce
neschopná.
Aby zjistil, jaké jsou účinky ozáření u mladíků, testuje Schumann jejich spermie. Používá k tomu hůl potaženou gumovou hadicí, kterou vtlačí do konečníku obětí, čímž dochází k brutální masáži prostaty a k ejakulaci. Ejakulát zasílá do laboratoří v Breslau, dnes Wroclaw.
Zároveň u vybraného vzorku mladíků nechá odebrat jejich varlata a u dívek nechá vyoperovat jejich vaječníky. Někdy jde i o dvě operace za sebou, kdy je odebráno nejdříve jedno varle či jeden vaječník, po jistém čase následuje operace druhá, při ní přichází oběť o druhé varle či vaječník. Získané vzorky jsou opět odesílány do laboratoří v Breslau.
S minimální anestézií, pouze injekcí do páteře, probíhá masová kastrace 90 mladíků ze skupiny 180 mladých vězňů, kterým byly v předešlých dnech ozářeny jejich genitálie. Operovaní, paralyzováni injekcí, zůstávají při vědomí a sledují své mrzačení. Jejich zoufalý křik se rozléhá do okolí operačního sálu. Mladíkům jsou odebrána obě varlata nebo jedno varle. Operacím přihlížejí diváci z řad esesáků a dobře se u nich baví.
Kastrace probíhají celý den až do nočních hodin, operátory jsou vězeňský chirurg Dering a nacistický lékař Entress. Kvůli rychlosti zákroků jsou některé operace značně odbyté.
V dalších dnech probíhá odebírání vaječníků dívkám. Opět ve značné rychlosti a při stejné anestézii.
Bohužel někteří z již operovaných dívek a mladíků, musí jít v následných prosincových dnech i na druhý zákrok, kdy přicházejí o druhé varle či druhý vaječník.
Několik osob zemře již během experimentu, celý pokus pro tuto skupinu mladíků a dívek končí jejich selekcí, většina z nich je odeslána do plynu. Někteří jsou posláni zpět do práce, téměř všichni ale nakonec skončí v plynové komoře či jsou usmrceni fenolovou injekcí.
Je zahájena experimentální činnost na nechvalně proslulém ženském bloku 10 v táboře Auschwitz I. Tam vzniká velmi dobře vybavené výzkumné pracoviště. Jako první sem své pacientky přivádí doktor Carl Clauberg, aby na nich pokračoval ve svých sterilizačních pokusech. Má k dispozici špičkový rentgen, čtyři speciální místnosti, z nichž jedna je temnou komorou na vyvolávání rentgenových snímků. V prvním patře také ložnici až pro 400 pacientek.
Postupně v uzavřeném bloku 10 vzniknou tři oddělení. Jedno patří doktoru Claubergovi, druhé doktoru Schumanovi a šéflékaři Wirthsovi, třetí představují laboratoře Hygienického ústavu.
Okna v bloku 10, směřující do dvora mezi bloky 10 a 11, jsou zabedněná, aby internované vězeňkyně neviděly střílení odsouzenců.
Vedoucím pracoviště Hygienického ústavu v Osvětimi se stává osmadvacetiletý německý lékař a bakteriolog, SS-obersturmführer Bruno Maria Weber. Hygienický ústav má dvě laboratoře a místnost na odběr krve v experimentálním bloku 10 v táboře Auschwitz I. a detašované pracoviště v nedalekém Rajsku.
V bloku 10 patří pracoviště Hygienického ústavu k místům, kde mnohé pacientky nacházejí záchranu, neboť pokusy na nich nejsou příliš nebezpečné. Pracovníci ústavu, nacističtí i vězeňští lékaři, se podílejí na omezování výskytu tyfu a dalších epidemií. Jejich výzkum zahrnuje speciální vyšetření a analýzy krve, moči a výkalů, ale také dochází na vězních k testování nových léčiv na bázi sulfonamidů.
Pracoviště Hygienického ústavu má i dvě dost temné stránky. První je odebírání velkého množství krve vězňům, což je velmi oslabuje a mnohdy je příčinou jejich smrti. Dokonce se hovoří o tom, že někteří při odběru krve z krční tepny vykrvácí.
Druhou temnou stránkou je pěstování bakterií. Nejprve k tomu využívají hovězí maso, ale když se začne ztrácet, rozhodnou se bakterie pěstovat v mase lidském. To získávají odřezáváním z hýždí a stehen mrtvých po popravách na přilehlém nádvoří, anebo později je jim lidské maso přiváženo od Krematoria III. Svědectví o tom zanechá i vězeň sonderkommanda Olére na svém obrázku.
Podle výpovědí svědků se Weber k židovským lékařům chová slušně a chrání je před okolím. Možná i proto odchází od soudu po skončení války s osvobozujícím rozsudkem.
Na pracoviště Hygienického ústavu v Auschwitz I. nastupuje dvaatřicetiletý lékař Hans Wilhelm Münch. Zabývá se bakteriologickým výzkumem.
Podle svědků jako jediný neporuší Hippokratovu přísahu. Odmítne se zúčastnit selekcí na rampě, mnohé jeho experimenty jsou fraškou, které ochraňují vězeňkyně, které by už jinak jako nepotřebné experimentální objekty byly určeny k likvidaci.
Podle svědectví vězeňského lékaře Louise Micheelse mu Münch před odjezdem z Osvětimi při likvidaci tábora zanechá pistoli na ochranu.
Doktor Clauberg oznamuje výsledky se sterilizací Židovek pomocí injekce skrze dělohu do vejcovodů, po nichž má dojít k jejich srůstu. Podle jeho tvrzení bude možné sterilizovat jeho metodou několik set až několik tisíc osob denně. Sterilizace by mohla probíhat pomocí jediné injekce do dělohy během běžného gynekologického vyšetření. Je však otázkou, nakolik jsou uváděné výsledky jeho výzkumu pravdivé a nakolik je upravil ve prospěch své metody. Podle odhadů v Osvětimi provede pokus o sterilizaci na více než tisíci ženách, některé zdroje mluví až o několika tisících.
Chirurg Dering odstraňuje deseti až dvanácti řeckým dívkám ve věku 15 až 19 let jejich vaječníky. Děje se tak v rámci experimentů na bloku 10 v táboře Auschwitz I. Dering je nakonec v létě 1944 propuštěn a z tábora odchází jako svobodný muž.
Dochází k přestěhování ženského experimentálního bloku 10 v táboře Auschwitz I. do bloku 1 v nové zástavbě nedaleko základního tábora. Tyto baráky se nacházejí v ochranném pásmu asi pět minut chůze od tábora Auschwitz I. Blok 1 si osobně vybral již dříve doktor Clauberg pro pokračování svých pokusů na ženách.
Galerie
- Všechny kategorie
- 3D Model
- Technický výkres
