Historie
Je vybudována druhá provizorní plynová komora v Auschwitz II. –Birkenau, je přestavěno další selské stavení, kterému říkají „Bílý domek“ a označují jako Bunker II. Ve čtyřech komorách je možné zabít až 1. 200 osob najednou. Mrtvoly jsou pohřbívány na sousední louce. Jámy jsou 20 metrů dlouhé, 5 metrů široké a 2,5 metru hluboké. Do jedné se vejde až 1. 000 těl. Vězni je tam musí rovnat do vrstev.Ti z deportovaných, kteří projdou selekcí a jsou přijati do tábora, jsou vítáni následným proslovem: „Sem jste nepřišli do sanatoria, ale do německého koncentračního tábora, z něhož existuje jediná cesta ven –komínem krematoria. Komu se to nelíbí, může naběhnout na dráty. Pokud jsou v transportu Židé, mají právo žít dva týdny, kněží měsíc, všichni ostatní tři měsíce.“Plechovky s cyklonem B přiváží k plynovým komorám sanitka s emblémem Červeného kříže.Později jsou poblíž plynových komor postaveny dřevěné baráky na svlékání obětí. Do té doby musejí odkládat své oblečení na zem před komorami. Rovněž je vytvořena úzkokolejná dráha od Bunkeru II. k jámám, po ní se na 2 metry širokých a 3 metry dlouhých vozících přepravují vytěžené mrtvoly.Mění se i taktika, členové sonderkommanda jsou posíláni mezi příchozí oběti, aby je před odchodem na smrt uklidňovali. Dostávají zásadní varování, pokud by obětem prozradili pravdu, budou okamžitě zastřeleni. Pokud někdo z odsouzenců na smrt propadá panice, musí ho členové sonderkommanda odvézt stranou, podržet ho a připravený esesák ho zastřelí malorážkou.Občas někdo ze členů sonderkommanda nalezne mezi mrtvými svého příbuzného. Buď to psychicky ustojí, nebo neustojí, pak je hned zastřelen. Vzápětí je nahrazen dalším většinou mladým a silným vězněm.
Červenec až září
V bažinatém prostředí za velkých teplot začíná řádění skvrnitého tyfu v obou táborech Auschwitz I. a Auschwitz II. –Birkenau. Možná k epidemii přispívají i hromadné hroby v Birkenau, těla se v jamách rozkládají, země puká a z ní prýští hrozně páchnoucí červeno černá masa. Všude jsou hejna much. Také začínají tlející mrtvoly zamořovat podzemní vody, na což si stěžují i lidé v okolí tábora.
Je zakoupeno pět těžkých nákladních sklápěcích automobilů pro přepravu selektovaných osob z transportů či vězňů. Tak ti slabší a nemocní již nemusí k plynovým komorám chodit pěšky, ale jsou tam odváženi.
Podle zápisníku doktora Kremera dochází ke zplynování již nemohoucích žen z tábora. Ty dobře vědí, co je čeká, pláčou a prosí o milost. Jsou však brutálně zahnány do plynové komory. Psi esesáků z nahých žen trhají cáry masa. Do zápisníku si lékař napíše, že jde o nejstrašnější ze všech hrůz, a že se nacházíme v anus mundi. V jeho deníku je možné se také dočíst, že Danteho Peklo se ve srovnání s tím jeví jako pouhá komedie.
Velitel tábora Höss se jede s Hösslerem podívat do tábora v Chelmu, jak tam spalují mrtvé, neboť problém s mrtvými zakopanými do země je neúnosný. Nesnesitelný puch se šíří všude kolem, z rozpukané země se valí načernalá tekutina, hrozí další epidemie nejen v táboře, ale i v okolí.
Pod vedením Hösslera začíná vykopávání a pálení mrtvol, zahrabaných v hromadných hrobech. Je vytvořeno speciální komando, které musí postupně vytahat na 107 tisíc různě
zetlelých mužských, ženských a dětských ostatků. Často dochází k odpadávání kusů těl, končetin. Ti vězni, co strašlivou práci nevydrží, jsou na místě zastřeleni. Mnohdy se boří po pás v páchnoucí břečce. Práce běží ve dvou směnách 24 hodin denně, vnoci místo osvětlují sloupy s lampami.Práce pokračují až do listopadu, kdy jsou spáleny poslední mrtvoly. Z 1. 400 vězňů, co tuto truchlivou práci vykonává, je 1. 100 zavražděno během ní a zbylých 300 po jejím skončení. Přežije jen několik, kterým se pomocí přátel podaří na začátku akce uniknout do jiných komand. Někteří z nich válku přežijí a podají o této akci svědectví.Nejprve jsou mrtvoly spalovány na ohromných pyramidách, tvořené prokládáním pražců a těl. Těch je kolem dvou tisíc na jednu pyramidu. Nacisté tomu s posměchem říkají „divadlo v přírodě.“ Nakonec jsou vykopány velké jámy a pálení těl probíhá v nich. Ohně hoří dnem i nocí, zápach je příšerný a nikomu nemůže uniknout. Ani lidem žijícím v okolí. Čtyři jámy jsou dlouhé 30 metrů, široké 7 metrů a hluboké 3 metry.Stejným způsobem jsou již likvidovány i ostatky těch, kteří byli právě zavražděni. Jejich mrtvoly jsou od plynových komor přemisťovány k jamám, kde jsou spáleny.Neshořelé úlomky kostí musí vězni rozdrtit. Pak je popel odvážen na nákladních autech k řece Sole, kam je vysypán.
Přijíždí transport s 2. 500 polskými Židy, z nichž neprojde selekcí 2. 094 lidí. Část z nich jde rovnou do plynových komor Bunkeru II., další však musejí na smrt čekat ve svlékacích barácích až do druhého dne. Ti slyší zoufalý nářek usmrcovaných a celou noc, vlastně až do 11 hodin dopoledne, prožívají hrůzu. Už totiž vědí, co je čeká. Následně i oni stejně trýznivě umírají.
V Krematoriu I. v táboře Auschwitz I. dochází ke zplynování sonderkommanda od Bunkeru I. a Bunkeru II. Jde přibližně o 300 mužů. Následně jsou jejich těla v krematoriu spálena.
Toho večera sedmadvacetiletý SS-hauptscharführer Otto Moll vybírá dalších 300 židovských mužů z transportu z ghetta Mlawa, který právě dorazil, a vytváří z nich nové sonderkommando. Zároveň on sám nahrazuje SS-obersturmführera Franze Hösslera ve funkci velitele u Bunkeru II.Jedním z vězňů sonderkommanda se stává i dvacetiletý Šlomo Dragon, dalšími jeho třiadvacetiletý bratr Abraham Dragon a tehdy jednadvacetiletý Eliezer Eisenschmidt. Šlomo se po prvním dnu pokusí o sebevraždu, Elierez o něco později, kdy spolyká 20 tablet Luminalu, prášků na spaní. Všichni tři tábor i válku přežijí a později podají významná svědectví.Dalším z vybraných vězňů je dvaatřicetiletý Lejb Langfuss, který se stane kronikářem a vůdčí osobou sonderkommanda. Upíná se na svou víru a pomáhá i dalším členům komanda překonávat jejich traumata. Je vybrán 26. listopadu 1944 k přesunu do jiného tábora, což znamená, že je nejspíš krátce poté s další stovkou členů sonderkommanda zavražděn.
Nejspíš tohoto dne u komanda nastupuje i třiatřicetiletý Salmen Gradowski, i on se stává významným členem skupiny a kronikářem. Sám je zabit při vzpouře 7. října 1944.Sonderkommando je ubytováno na uzavřeném bloku 2 v táboře BIb
V Bunkeru I. a II. je zplynováno dalších 3. 700 mužů, žen a dětí. Nové sonderkommando nastupuje svou práci.
Březen až červen
Je rozhodnuto, že již nepotřebný Bunker I. bude stržen. Strženy budou také svlékárny u Bunkeru II., ale ten samotný zůstane jen odstavený. Ještě jednou do dějin vyhlazování Židů zasáhne, stane se tak o rok později.Asi 300 členů sonderkommanda od Bunkerů je již zapracováno, proto jsou pro vyhazovací proces důležití a tak nebudou zlikvidováni. Naopak jsou postupně převáděni k nově otevíraným krematoriím. Jedná se s nimi o poznání lépe než s běžnými vězni, mají jistá privilegia. Ale všichni vědí, že mají být nakonec jako nežádoucí svědci také zavražděni.
Buduje se nová železniční rampa, která se bude nacházet uvnitř tábora Auschwitz II. –Birkenau a oběti de facto přiveze skoro až na nádvoří Krematoria II a III. Vrcholípřípravy na vyvraždění velkého počtu maďarských Židů. Mají být zlikvidováni všichni, a jelikož jich je na 750 tisíc, počítá se s využitím všech dostupných prostor v táboře, určených k hromadnému zabíjení.Od konce roku 1943, s jistým občasným omezením, fungují Krematoria II. a III., naopak Krematoria IV. a V. jsou odstavená. Krematorium IV. vlastně téměř od svého zprovoznění. Nyní dochází k jejich revizi a opravám, včetně dveří ke komorám u pecí.
Při této příležitosti se vyřeší problém se zabíjením menšíchskupin obětí pomoci plynu, v Krematoriu V. je vystavěna další příčka, která rozdělí nejmenší z plynových komor na dvě části. Vzniká tak jedna malá plynová komora o ploše 12 metrů čtverečních, kde lze zavraždit menší skupinku lidí, aniž by se plýtvalo plynem.U fungování Krematoria IV. se svědectví rozcházejí, buď se uvede do provozu na velmi krátký čas, anebo je v tak špatném stavu, že jsou opravy nemožné a zůstane stále odstavené. V každém případě od konce května slouží k ubytování části sonderkommanda alogicky tedy svou původní funkci neplní.Vzhledem k tomu, že pece v Krematoriu IV. a V. nevydrží dlouhodobě velký výkon a navíc je jejich propustnost nízká, dochází k vykopání jam na spalování mrtvol, a to jak u Bunkeru II, tak za Krematoriem V.Znovu jsou postaveny dřevěné budovy pro svlékání obětí u Bunkeru II a ten je opraven. Někdy bývá v této fázi fungování tábora označován jako Bunker V. Není zcela jasné, kolik přesně dřevěných budov ke svlékání obětí u Bunkeru II kdy stojí. Svědectví se rozcházejí vpočtu dvou nebo tří. Je možné, že v první a druhé fázi využívání Bunkeru II je počet budov odlišný.
Höss jmenuje Otto Molla velitelem všech krematorií, Voss zůstává velitelem Krematoria IV. a V. Fanatický a brutální Moll se zdá Hössovi pro plánovanou monstrózní akci vhodnějším, než umírněnější Voss.Moll okamžitě provádí revizi všech krematorií a nařizuje jejich opravy. Kromě toho nechá znovu uvést do stavu připravenosti odstavený Bunker II., u něhož jsou obnoveny svlékací baráky. Za Bunkerem II. nařídí vykopat čtyři spalovací jámy.Jelikož se brzo zjistí, že krematoria nestačí spalovat mrtvoly, navíc Krematorium IV. je nefunkční a Krematorium V. má pece poškozené a méně výkonné, nechá Moll za Krematoriem V. vykopat dvě velké jámy dlouhé asi 50 metrů, široké 8 metrů a hluboké 2 metry. Na jejich dně nechá vybudovat kanálky a jímku na sběr lidského tuku, kterým budou polévány mrtvoly. Tímto svým vylepšením zvýší rychlost hoření těl.Spodní vrstvu v jámě tvoří staré pražce, dřevo, hobliny, piliny a suché jedlové větve, na ně vězni umístí až 400 těl mužů, žen a dětí, následuje další vrstva hořlavého materiálu. Tak je nakonec do jámy umístěno až 1. 200 mrtvol. Mezi těla strkají staré hadry nasáklé hořlavou kapalinou. Pak vše pomocí louče zapálí. Po rozhoření stéká lidský tuk do jímky a jím je celá pyramida polévána. Později je do ohně přihozeno ještě několik set těl.Aby na spalovací jámy nebylo vidět, je vybudován maskovací plot z propletených větví. Před Krematoriem V. nechá Moll postavit lavice a stoly, aby se u nich mohli lidé svlékat. Svlékárna uvnitř budovy je nedostatečná a proces vraždění by tak byl zpomalován
