SSPŠ | Maturitní portál

O projektu

Tento projekt představuje modelové zpracování koncentračního tábora Auschwitz, vyvinuté jako součást maturitního projektu.

Jeho cílem je poskytnout uživatelům podrobný vhled do historie a rozsahu tragédie koncentračního tábora, s důrazem na detailní rekonstrukci jeho vzhledu a uspořádání. Model byl vytvořen na základě historických dokumentů a zdrojů, což umožňuje návštěvníkům webové prezentace prozkoumávat tábor prostřednictvím interaktivních prvků a získávat tak podrobnější informace o jeho historii a fungování.

Kromě tradičního zobrazení na monitoru byl projekt rozšířen o virtuální realitu (VR), což poskytuje uživatelům možnost ponořit se do prostředí tábora a získat tak intenzivnější zážitek z prohlídky. Tato technologie otevírá nové možnosti v edukaci o holocaustu, nabízí poutavý a působivý způsob, jak lépe porozumět historické tragédii, která se zde odehrála.

Previous slide

Next slide

Úvodní slovo ředitele školy

Slovo Osvětim je synonymem pro jednu z nejtemnějších kapitol dějin lidstva. Během pouhých několika let na velmi malém prostoru zmizelo, co do počtu obětí, vlastně celé město Praha. Ne, slovo zmizelo není správně zvolené, v Osvětimi bylo zavražděno 1,1 až 1,3 milionu lidských bytostí, mužů, žen i dětí, a mnohé z nich velmi trýznivým a surovým způsobem.

Pokud nechceme, aby se temné kapitoly dějin opakovaly, je nutné si je neustále připomínat, aby nové generace zabránily podobným tragédiím v budoucnosti. Proto jsem navrhl tento projekt pro studenty naší školy, neboť právě mladá a nastupující generace by měla zajistit, že podobné hrůzy již lidé nikdy nepřipustí, minimálně na evropském kontinentu.

„Když jsem se zaobíral historií holocaustu, nejhorším zjištěním pro mě bylo, že ty hrůzy ve své podstatě páchali obyčejní lidé. Kdyby nebyli vystaveni pokušení oné děsivé doby, nejspíš by většina z nich zůstala pouze bezúhonnými milujícími manžely a otci. Přitom však nakonec mnozí z nich bez větších výčitek vraždili jiné ženy a děti.

Psychopatičtí jedinci se většinou vyskytovali jen na úplném konci zločinného řetězce, v podobě sadistických kápů či dozorců. Holocaust ale naplánovali a zrealizovali vědci, inženýři, chemici, lékaři, profesoři universit. Ti se dokonce scházeli a pozorovali umírání lidí, přitom hledali způsob, jak jich zabít co nejvíce v co nejkratším čase. Jak jich co nejvíce v nejkratším čase spálit. V popravčích komandech byli i muži, co měli předtím problém zabít kapra, králíka nebo slepici. A nakonec stříleli či jinak masově vraždili lidi všeho věku. Od nemluvňat po starce.

Z tohoto zjištění mi vyšlo hrozné resumé, tedy, že se vše může kdykoli zopakovat. Nikdo z nás nedokáže říci, jak by se v takových mezních situacích zachoval. Jediná obrana před tím spočívá v tom, abychom zamezili vytvoření podmínek, které by mohly vést k propuknutí podobného hrůzného scénáře.

Projekt Osvětim nevytváříme jen proto, abychom ukázali jednu velmi temnou kapitolu lidských dějin, ale především proto, aby lidé už nikdy nedopustili vytvoření podobné situace, aby se už nikdy nic takového neopakovalo. Nejde tedy o to jen ukázat, co se stalo, ale co by se mohlo znovu stát, pokud bychom se nedokázali z této strašné historie poučit.“

Práce studentů

Několik slov k projektu

MŮŽE SE NĚKDY TAKOVÁ TRAGÉDIE OPAKOVAT?

Jsem bohužel nucen konstatovat, že se podobná tragédie nejen opakovat může, ale vlastně se i v různých obměnách opakuje. Genocida obyvatel na základě jejich rasové, třídní či náboženské příslušnosti pokračovala na různých místech světa i po skončení druhé světové války. Mnohá zvěrstva, přitom páchaná, si nic nezadala s vyvražďováním židovské populace. Připomeňme jen řádění komunistů v Kambodži, zavraždění tři čtvrtě milionů Tutsiů příslušníky kmenu Hutů v Africe či barbarské počínání příslušníků tak zvaného Islámského státu. Ale zabíjelo se a zabíjí se i v mnoha jiných zemích, kde se vyskytly či vyskytují různé totalitní režimy, jedno na jaké ideologii postavené.

Je přímo strašné slyšet říkat či číst na internetu hrozné nenávistné výlevy, v nichž je navrhováno například obnovení plynových komor k řešení problémů s invazí migrantů do Evropy, která zaskočila státy Evropské unie v průběhu roku 2015. Možná, kdyby si dotyční autoři takových hrůzných výroků dostatečně uvědomili hloubku tragédie, která se odehrála v Osvětimi, nikdy by taková strašná slova z úst nevypustili či je nenapsali.

Komu jsou výstupy projektu určené?

Jako ředitel Smíchovské střední průmyslové školy a hlavní garant projektu mohu prohlásit, že veškeré výstupy budou dány k dispozici veřejnosti, která o ně projeví zájem. Pochopitelně Muzeu v Osvětimi, s nímž na projektu spolupracujeme, ale i pro případné využití vzdělávacím institucím či institucím zabývajícími se historií. Veškeré výstupy budou k dispozici pochopitelně bez jakýchkoli finančních nároků z naší strany.

Projekt Osvětim a studenti

Jsem si plně vědom, že téma Osvětim pro maturitní a studentské projekty je velmi těžké. Pokud se někdo ponoří hlouběji do této historie, zjeví se před ním řetězec hrůz, událostí, které se zdají až neuvěřitelné. Otřesné zrůdnosti, kterých byl a bohužel stále je schopen spáchat člověk na člověku.

Velice si vážím toho, kolik studentů naší školy se k tomuto projektu dobrovolně přihlásilo. Myslím si, že co do rozsahu a obtížnosti, jde o největší projekt, který byl kdy na české střední škole tvořen. Nejen tíží zvoleného tématu, ale i po odborné stránce.

Jsem hluboce přesvědčen, že pro ty studenty, kteří si toto téma ročníkové práce zvolili, bude mít projekt i další přínos, neboť změní jejich pohled na některé události. O tom mě ujišťuje i jejich chování při mé úvodní historické přednášce o holocaustu a o Osvětimi. Podané velmi drsně, tvrdě a bez příkras. Trvala přesně šedesát minut, a během celé této doby nikdo ze studentů nepromluvil. Jen jejich výrazy dávaly tušit, jak na ně uváděná fakta a doprovodné dobové obrázky působí.

Spolupráce s Muzeem Osvětim

Součástí projektu byla i návštěva Osvětimi ve dnech 30. září a 1. října 2015. Zde se na vlastní oči studenti a konzultanti nejen seznámili s prostředím koncentračních táborů, ale také získali další podklady pro svou práci, i v součinnosti s pracovníky Muzea Osvětim. Těm musím poděkovat za jejich velkou vstřícnost. Studenti mohli nahlédnout do archivu muzea, ale také do jinak nepřístupných bloků 2 a 10. Následně jsme obdrželi od pracovníků muzea další podklady pro tvorbu modelů.

Vývoj projektu, historie a součastnost

Ve školním roce 2014/2015 navrhl ředitel školy Radko Sáblík studentům jako téma jejich Maturitního projektu vytvoření technické dokumentace a schémat táborů Auschwitz I. a Auschwitz II. – Birkenau. Ty chtěl využít pro svoji práci o těchto táborech. Tři studenti však přišli s nápadem tábory vymodelovat ve 3D programu. Pokus dopadl dobře a další rok se na nabídnuté téma Studentských a Maturitních projektů přihlásilo přes třicet studentů školy.

Na podzim roku 2015 se uskutečnila dvoudenní pracovní cesta do Muzea Auschwitz, konzultace s pracovníky muzea, návštěva běžně nedostupných a zakonzervovaných bloků 2 a 10 v táboře Auschwitz I. Během práce na projektu sami studenti přišli za ředitelem s tím, že pouhé zobrazení táborů nevypovídá plně o hrůzách, které se v nich odehrávaly a bylo by dobré zobrazit i typické výjevy. Následný pokus o jejich vytvoření prokázal, že je možné tento návrh realizovat a bylo rozhodnuto o pokračování projektu i tímto směrem.

Na podzim roku 2016 se uskutečnila další dvoudenní pracovní cesta do Muzea Auschwitz, další fotografování, měření, studování historie i detailů staveb. Na projektu posléze pracovalo přes čtyřicet studentů. Na konci školního roku 2016/2017 opět sami studenti navrhli využít pro zobrazení táborů virtuální realitu a po zkoušce tohoto nápadu byl ten shledán realizovatelným.

Ve školním roce 2017/2018 se na projektu podílelo patnáct studentů a sedm absolventů. Zajímavostí je, že pět z nich předtím na projektu pracovalo v rámci svých Studentských a Maturitních projektů a po maturitě se z nich stali konzultanti svých mladších kolegů.

Zároveň byl v rámci projektu, za použití prostředků z Operačního programu Praha – pól růstu, vytvořen fyzický model tábora Auschwitz II. – Birkenau i za pomoci 3D tisku.

V rámci Studia 301 již byla vyhotovena virtuální prohlídka koncentračních táborů Auschwitz I. a Auschwitz II. – Birkenau. Tento unikátní projekt neunikl pozornosti České televize a televize NOVA, byl zmíněn v hlavních celostátních večerních zprávách i v dalších pořadech. Smíchovská SPŠ je často zvána na různé festivaly, kde mají zájem o prezentaci tohoto projektu.

Smíchovská SPŠ spolupracuje s Centrem pro výzkum genocid v Terezíně, kde v Dělostřeleckých kasárnách má své detašované pracoviště. V jedné místnosti mohou návštěvníci vyzkoušet virtuální prohlídku obou táborů, ve druhé spatřit fyzické modely, vytvořené i za pomoci 3D tisku studenty Smíchovské SPŠ. Otevírání tohoto detašovaného pracoviště v březnu 2018 bylo přenášeno v přímém přenosu na ČT 24.

Stručná budoucnost projektu

Stále se uskutečňují drobnější úpravy virtuálního modelu, doplňování některých scén a prostředí. V současné době také probíhají jednání o využití tohoto projektu s Muzeem Auschwitz, poslední schůzka se uskutečnila v listopadu 2019, další byla při té příležitosti naplánována na březen 2020. Připravují se také další vzdělávací výstupy ve spolupráci s Centrem pro výzkum genocid v Terezíně.